Všichni milovníci krasobruslení séééém :)

Krasobruslařské skoky

Figure Skating Triple Axel History -Ladies

30. srpna 2012 v 14:07 | Clárka

Skoky můžete poznat i sami

2. února 2012 v 19:24 | Clárka
Během olympijských her ve Vancouveru budou moci lidé v České republice opět sledovat v televizi krasobruslení. Deník Metro se proto společně s krasobruslařem Tomášem Vernerem pokusil o vysvětlení některých skoků, které bruslaři na ledě předvádějí.

Začněme tím, co většinu diváků krasobruslení zajímá nejvíc, tedy skoky. "Když to vezmeme stručně, tak jsou dva druhy skoků.
Jedny se skáčou z hrany a druhé pomocí odpíchnutí.
Mezi hranové skoky patří axel, salchov a rittberger.
Potom jsou toeloop, flip a lutz, ty se odpíchávají nohou," říká Verner.


Axel:

Nejtěžším skokem je podle Vernera axel, celým názvem Axel Paulsen.
"Na axela se najíždí pozadu. Stojíme na vnitřní noze, v mém přípaě, kdy rotuji doleva, na pravé a tělem se už pootáčíme po kruhu dopředu. Potom nasazujeme na druhou, tedy levou nohu. Z tohoto nasazení dopředu skáčeme," popisuje mistr Evropy z roku 2008. Dopad je na pravou nohu. "Axel je jediný skok, který se skáče zepředu, ale dopadá se dozadu. Takže se tam dělá o půl obratu víc, než u všech ostatních skoků," dodává krasobruslař.

Salchov:

Velmi podobným skokem je salchov. Rozdíl mezi nimi je v tom, že axel se skáče zepředu a dopadá se dozadu. "Kdežto salchov je pro oko laika skok, který se skáče zezadu a dopadá se taky dozadu," vysvětluje.

Rittberger:

Jediný hranový skok, u kterého se krasobruslař odráží z jedné nohy a dopadá na tu samou, je rittberger.

Flip a lutz:

"Co se týče odpíchávaných skoků, tak flip a lutz spolu úzce souvisí. Jediný rozdíl mezi nimi je ten, že u lutze se odskakuje z vnější hrany a u flipa z vnitřní. U obou skoků se při odrazu odpíchneme levou nohou, ale odpíchnutí slouží jen k získání dostatečného rotačného impulsu. Skáče se z levé nohy, dopadá na pravou a oba skoky se skáčou zezadu," říká třiadvacetiletý bruslař. Dopad je na přední část brusle s vodorovným držením paží.

Toeloop:

Posledním v řadě skoků, o kterém ještě nebyla řeč je toeloop. Jde o skok, který často vídáme v kombinaci s jinými skoky. "U něj jde odraz z pravé nohy, na kterou se také dopadá, ale píchá se levou nohou."
Dopady jsou u všech skoků stejné. "Teoreticky by měl bruslař nejdříve dopadnout na špičku tedy zoubek, a až poté položit celý nůž na led a vyjet dozadu na vnější hraně.Aby se skok počítal za dotočený, musí se bruslař vejít do radiu 90 stupňů od požadovaného obratu," uvádí Verner.

Otázka, která může napadnout televizního diváka při sledování jízdy krasobruslaře je, zda se při předvádění například trojitého skoku skutečně otočí ve vzduchu třikrát o 360 stupňů. "Každý skok se musí skákat v určité směru, a přestože na něj najíždíme zezadu, tak nemůžeme rozpažit a najednou udělat 360 stupňů, to prostě nejde. Fyzika má nějaké své zákonitosti, které platí i na ledě, bohužel," vysvětluje svěřenec Vlasty Kopřivové. Takže u skoků, které se najíždí zezadu, se jako obrat počítá už i fáze, kde se krasobruslař ještě na ledu natáčí do směru skoku. "V té rychlosti to ale vypadá, že opravdu uděláme tři obraty. Kdybychom to vzali čestně, tak z první 360ky dobrých devadesát stupňů ubereme na ledě při odrazu. Ale to je žádoucí a to je ta správná technika, jak se to má dělat," doplňuje Verner.

Spojovací prvky:

Skoky sice zajímají diváky na krasobruslení nejvíc, jízda se ale skládá i z dalších prvků. Těmi jsou piruety a krokové pasáže. "Jízda musí být poskládaná tak, aby pokryla celé kluziště. Hlavní věcí, která přibyla do krasobruslení, jsou spojovací prvky, na což se dbá, aby jízda nebyla jen skok, přešlapování na druhou stranu stadionu, zase skok a mezi tím nic," upozorňuje rodák z Písku.
Ačkoliv by se někomu mohlo zdát, že si při předvádění spojovacích prvků bruslaři alespoň trochu odpočinou, opak je pravdou. "Člověk jede půl minuty s plným nasazením. Musí jet rychle, převracet se rychle ze směru do směru a dělat těžké obraty," popisuje Verner.





ČTVERNÉ SKOKY

23. ledna 2008 v 20:26 | Clárka

ČTVERNÉ SKOKY

Alexei Yagudin
  • Umění, věda, ohebnost a síla to jsou slova nejčastěji používána k popsání Falcons. Jsou to také komponenty jednoho z nejtěžších prvků krasobruslení, čtverného skoku. Čtverák je perfektní mix rychlosti, výšky, rotace a kontroly. Příliš mnoho jednoho nebo přilis málo druhého a skok skončí - většinou dramaticky - tvrdým dopadem na led.

    Přestože je krasobruslení uznávané pro svou éterickou krásu a artistiku, mnoho příležitostních diváků přehlíží požadovanou atletickou dovednost, která je třeba k úspěchu. Bruslaři mohou dosáhnout rychlosti až 7 otáček za sekundu. To odpovídá 420 otáčkám za minutu, což odpovída rychlosti některých automobilů. Ti nejlepší dokáží vyskočit do výšky 80 cm, dost vysoko na to, aby skórovali při basketbalu.

    Sportovci a komentátoři ocenili obtížnost čtverného skoku a v roce 2003 čtverný skok získal 6. místo v anketě 10 nejtěžších aktu ve sportu. Pro srovnání, Tour de France skončila 8., kdy nikdo menší než legendární L.Armstrong, smekl klobouk před těmi, kdo čtverák skočí.

    V kategorii žen se čistý čtverný skok podařilo předvést zatím jen jednou. U mužů se čtverák stal nejkritičtějším elementem, prvkem, který odděluje vítěze od rádoby medailistů. Bez čtveráku se na olympijské hry dostat můžeš, ale vyhrát ne.

    Jedním z hlavních kandidátů na olympijské zlato je Francouz Brian Joubert, jeden z mistrů čtveráku. 21-letý bruslař strávil většinu svého života trénováním, kvůli jedinému - zapsat se do historie jako první olympijský vítěz z Francie. K tomu, aby zlepšil svůj projev, techniku skoku, se Joubert odhodlal k ráznému činu. Požádal o pomoc svůj idol, úřadujícího olympijského šampióna Alexeje Yagudina.

    Ve svých 25 letech, sám 4-nasobný mistr světa, je nejmladším trenérem ve svém oboru, a pokud Joubert vyhraje Olympijské hry 2006, Yagudin se zapíše do historie jako první úřadující olympijský šampión, kterému se podařilo obhájit zlato v roli trenéra.

    "Čtverák je k vítězství nutný,"říká Yagudin, " a Brian bez problémů zvládá tři čtverné skoky.

    "Ovšem čtverák je zrádný. Všichni špičkoví bruslaři v pohodě zvládají všechny trojité skoky, ale schopnost přidat čtvrtou otáčku přichází a zase odchází - je to ošidné - potom jde hlavně o válku nervů."

    D. King, odbornice na biochemii, říká, ze čtverák je více než záludný. Je to "stačí špatně mrknout a neprojde ti to" manévr. "Čtyři rotace jsou dokončeny ve velmi malém okamžiku - jde jen o 0.5 - 0.7 sekundy,"říká King.

    Při popisu nejdůležitějších faktorů, které se podílejí na úspěšném skoku, King řekla: "Nejdůležitější je optimálně zkombinovat výšku s rotací. Pokud se soustředíte jen na výšku, rotace jde do háje. Je to velmi křehká rovnováha."

    Během rotace jsou končetiny vystavěny neuvěřitelnému nátlaku. Bruslaři musí být schopni držet ruce a nohy co nejtěsněji u těla. Ovšem stejně jako u řízení letadel, nejkomplikovanější je přistání. Několik desítek bruslařů je schopno odrazu a rotace, problém je udržet se na několikamilimetrové ocelové brusli, na kluzkém ledě.

    "Musí mít sílu a kontrolu nad brusli a snížit své tělo během přistáni,"říká King "Jinak jdou dolů."

    Hledajíc způsob jak snížit množství zranění, která bruslaři trpí následkem opakování skoku na nemilosrdné ledové ploše, vědci z Uni of Delaware vyrobili brusli, ve které kotníky bruslařů jsou vystaveny menší zátěži po doskoku na led.

    "Současná brusle je tvarovaná tak, že kotník je v botě uvězněn. To nutí bruslaře přistát na celou plochu nohy, což často vede k vyvrtnutí kotníku." říká J.Richards, ředitel Univerzity.

    "S novým designem, může bruslař přistát s patou relativně vysoko, což vede k tomu, ze fáze doskoku je delší a tím pádem je na kolena, kyčle i páteř vyvinut menší tlak," říká Richars.

    "Během této kraťoučké doby je zátěž na kolena, kyčle a páteř až 10násobek tělesné váhy. Tuto enormní zátěž tak můžeme snížit až o 20-30% a to už je obrovsky rozdíl."

    Testy naznačují, že nově tvarovaná brusle muže zlepšit bruslařovu schopnost skákat. V každém případě, pro bruslaře je to vynikající zpráva a jistě se zanedlouho dočkáme i pokusu o "paterák".

    Joubert a jeho soupeři si pravděpodobně vystačí se čtveráky, protože jak Yagudin říká, "právě teď nechceme hazardovat, riskovat, možná později, po olympjských hrách."

    Pokud jde o Olympijské hry 2010 ve Vancouveru, Joubet říká "Je možné, že se některý z bruslařů pokusí zapsat do historie skokem s 5 otáčkami. Ale prozatím,"sebevedomě se usměje, "čtverák je král skoků." A ten může atlety jako je Joubert dovést až k vytouženému zlatu.

    Závěrem, každý skok má 3 části. Nájezd, odraz a let. Nájezd začíná tříčtvrteční otáčkou a konči zabořením špičky brusle do ledu, následuje odraz, letová fáze začíná odrazem a končí doskokem na led.

Alois Lutz - historie skoku Lutz

31. března 2007 v 18:57 | Clárka
Dvojitý lutz skočil jako první Karl Schäfer při tréninku v r. 1926, ale neodvážil se s jeho předvedením na soutěž. V rámci dvojítého provedení jej následovala Ann Scottová v 1942.

Ovšem trojité provedení s obraty o 1080° nám připravil jako lahůdku na MS 1962 v Praze Kanaďan Donald Jackson.

První ženou, které se podařilo uskutečnit tento krásný skok v soutěži, byla Denise Biellman v roce 1978. (trojité provedení)

Ulrich Salchow - historie skoku Salchow

31. března 2007 v 18:56 | Clárka
V roce 1865, Jackson Haines, známý americký bruslař, vyrobil celokovové brusle, které byly přidělány přímo na boty. Tento krasobruslař se stal známým svým novým tanečním pohybem a skoky. O několik let později zhotovil brusle se špičkami, čímž umožnil vytvoření nových skoků. Švédský krasobruslař Ulrich Salchow začal používat brusle se zoubky, které mu umožnily silné obrazy při bruslení i do skoků (např. nový skok s rotací 180° po něm pojmenovaný).

Salchow vévodil dlouhá léta evropskému i světovému krasobruslení. Důkazem jsou jeho četné medaile.

ME - 1. místo: 1898 - 1900, 1904-1910, 1913; 3. místo: 1901
MS - 1. místo: 1904, 1905, 1907-1911

První ženou, která skočila základní verzi salchowa byla Theresa Weld na Oympijských hrách v Antverpách v roce 1920.

Gilles Grafström, byl muž, který poprvé skočil dvojitého salchowa. Záznamy uvádějí, že jej zrealizoval při tréninku v roce 1926.

Prvním dvojitým skokem, který byl proveden ženou byl právě salchow. A to v roce 1937 Cecilií Colledgeovou.
Trojité provedení uskutečnil americký bruslař Skippy Butler kolem r. 1940. Ovšem díky II. světové válce se o Butlerovi hovoří jako o neznámém bruslaři.

Na první provedení čtverného salchowa v soutěži si jistě vzpomete - skočil jej Timothy Geobel (americký bruslař) na OH v Salt Lake City.

Prozatím jediná žena, která se může pyšnit předvedením čtverného salchowa v soutěži je Miki Ando.

Axel Paulsen - historie skoku Axel

31. března 2007 v 18:55 | Clárka
Téměř nikdy se jeho jméno neobjevilo napsané ve vítězné špici z mistrovství Evropy či mistrovství světa v krasobruslení. A v podstatě ani nemohlo... Jmenovaný byl totiž po dlouhá léta především špičkový světový rychlobruslař.

Jen jednou v r. 1882 se umístil na mezinárodních krasobruslařských závodech ve Vídni jako třetí a právě na tomto závodě diváci poprvé spatřili nyní tak oblíbený skok. Nemůže však překvapit, že na nohou měl při jeho provedení poněkud kratší rychlobruslařské nože.
Tehdy jistě ani netušil, že právě jeho skok bude jednou králem všech skoků...

První ženou, které se podařilo tento skok zopakovat v jednoduché podání, byla Sonja Henie v roce 1920.

Poprvé tento skok zvládl ve dvojitém provedení v soutěži Dick Button. Bylo to v r. 1945 na Mistrovství USA juniorů. Na svou dobu šlo o úctyhodný výkon, i když dnes je již trojitý skok základním předpokladem úspěšné jízdy každého bruslaře.

První dvojité "ženské" provedení axela se uskutečnilo v roce 1953 díky Carol Weissové.

Jeho trojité provedení však v soutěži dlouhá léta nikdo nerealizoval. V r. 1956 skočil americký reprezentant Robertson trojitého při tréninku na Olympijských hrách. Avšak na soutěži byl předveden až na Mistrovství USA v únoru 1974 skokansky nadaným bruslařem McKellenem.
Některé zdroje však uvádějí, že trojitého axela skočil poprvé Vern Taylor v roce 1978 na MS.

V ženském podání se podařilo zrealizovat trojitý skok výborné bruslařce Midori Ittové v roce 1988.

A jeho čtverné provedení? Necháme se překvapit…

Rittberger - historie skoku Rittberger

31. března 2007 v 18:54 | Clárka
O tomto bruslaři jsem příliš informací nenašla, ale i přesto…byl to výjimečný bruslař, který právem do historie krasobruslení patří.

Jeho úspěchy na krasobruslařských soutěžích:
V roce 1910 skončil na Mistrovství Německa druhý za Ulrichem Salchowem, později se však stal jedenáctinásobným mistrem Německa. Měl neuvěřitelně dlouhou krasobruslařsko kariéru, i když ne po celou její dobu sbíral medaile.

ME - 2. místo: 1910, 1925, 3. místo: 1911, 1924
MS - 2. místo: 1910 - 1912

Jeho skok se dočkal svého dvojitého provedení v letech 1925-1926 při tréninku Rakušana Karla Shäfera. Ten s největší pravděpodobností nepředvedl tento dvojitý skok na žádné soutěži, ale učil se tento skok skákat na obě strany - nohy, levou i pravou.

Trojitý rtittberger předvedl na OH 1952 v Oslu Američan Dick Buton, byl to zároveň první provedený trojitý skok.

Toeloop

31. března 2007 v 18:53 | Clárka
Název pro tento skok vznikl složením dvou slov: toe = špička, loop = klička.


Tak jako u rittbergera se toeloop odráží a dopadá na stejnou nohu, ovšem s tím rozdílem, že u toeloopa se bruslař volnou nohou špičkou brusle odrazí.

Zajímavostí je, že tento skok se v r. 1987 pokusil skočit ve čtverém provedení československý (slovenský) reprezentant Jozef Sabovčík. Ovšem při výjezdu se volnou nohou dotkl ledu a ISU mu tak odmítla připsat prvenství v předvedení čtverného salchowa, které získal rok později Američan Kurt Browning.

Flip

31. března 2007 v 18:52 | Clárka
Popis flipa:

Obrat o 360° .
Zdůrazňujeme, jako u všech skoků, vzpřímenou polohu trupu ve výskoku. Zde je důležité získání výšky hlavně odpíchnutím a vzepřením volné nohy opřené v zanožení zoubky o led a odrazem jedoucí nohy.

Dopadáme na přední část pravé brusle hodně do podřepu a s otevřeným držením paží, vyjedeme obloukem vzad ven na pravé noze. Volná noha je zanožená a vytočená špičkou ven z kruhu. Díváme se vlevo vzad přes levé rameno.
Tento skok se liší od lutze tím, že se odrazovou nohou bruslař odráží z vnitřní strany brusle.


Lutz

31. března 2007 v 18:51 | Clárka
Popis lutze:

(Popis skoku z levé nohy na pravou.)


Oblouk vzad ven na levé noze s postupnou výměnou ramen a paží spodním obloukem (nejprve pravá vzadu) a se zanoženou pravou nohou. Rovněž odraz je stejný. Jede se v hlubokém podřepu na levé noze, zanožená pravá noha je vysunuta hodně dopředu, trup se začíná natáčet vlevo, ramena a paže se mezitím spodním obloukem vymění.
V okamžiku, kdy začnou zabírat zoubky brusle volné nohy o led, dojde ke zpevnění pravé nohy v koleně (zoubky jsou zaryty do ledu) a k vzepření přes napjatou nohu. Současně se napíná a odráží i jedoucí levá noha. Levá paže pokračuje v pohybu vzhůru vzad stranou, trup a pravá paže se natáčejí ve směru rotace, i když se snažíme, aby příliš rotaci neurychlovaly. Po obratu ve vzduchu se dopadá na pravou nohu , a to na vnější hranu přední části brusle. Těsně před dopadem se paže rychlým pohybem rozvinou od těla stranou.

 
 

Reklama