Všichni milovníci krasobruslení séééém :)

Skoky můžete poznat i sami

2. února 2012 v 19:24 | Clárka |  Krasobruslařské skoky
Během olympijských her ve Vancouveru budou moci lidé v České republice opět sledovat v televizi krasobruslení. Deník Metro se proto společně s krasobruslařem Tomášem Vernerem pokusil o vysvětlení některých skoků, které bruslaři na ledě předvádějí.

Začněme tím, co většinu diváků krasobruslení zajímá nejvíc, tedy skoky. "Když to vezmeme stručně, tak jsou dva druhy skoků.
Jedny se skáčou z hrany a druhé pomocí odpíchnutí.
Mezi hranové skoky patří axel, salchov a rittberger.
Potom jsou toeloop, flip a lutz, ty se odpíchávají nohou," říká Verner.


Axel:

Nejtěžším skokem je podle Vernera axel, celým názvem Axel Paulsen.
"Na axela se najíždí pozadu. Stojíme na vnitřní noze, v mém přípaě, kdy rotuji doleva, na pravé a tělem se už pootáčíme po kruhu dopředu. Potom nasazujeme na druhou, tedy levou nohu. Z tohoto nasazení dopředu skáčeme," popisuje mistr Evropy z roku 2008. Dopad je na pravou nohu. "Axel je jediný skok, který se skáče zepředu, ale dopadá se dozadu. Takže se tam dělá o půl obratu víc, než u všech ostatních skoků," dodává krasobruslař.

Salchov:

Velmi podobným skokem je salchov. Rozdíl mezi nimi je v tom, že axel se skáče zepředu a dopadá se dozadu. "Kdežto salchov je pro oko laika skok, který se skáče zezadu a dopadá se taky dozadu," vysvětluje.

Rittberger:

Jediný hranový skok, u kterého se krasobruslař odráží z jedné nohy a dopadá na tu samou, je rittberger.

Flip a lutz:

"Co se týče odpíchávaných skoků, tak flip a lutz spolu úzce souvisí. Jediný rozdíl mezi nimi je ten, že u lutze se odskakuje z vnější hrany a u flipa z vnitřní. U obou skoků se při odrazu odpíchneme levou nohou, ale odpíchnutí slouží jen k získání dostatečného rotačného impulsu. Skáče se z levé nohy, dopadá na pravou a oba skoky se skáčou zezadu," říká třiadvacetiletý bruslař. Dopad je na přední část brusle s vodorovným držením paží.

Toeloop:

Posledním v řadě skoků, o kterém ještě nebyla řeč je toeloop. Jde o skok, který často vídáme v kombinaci s jinými skoky. "U něj jde odraz z pravé nohy, na kterou se také dopadá, ale píchá se levou nohou."
Dopady jsou u všech skoků stejné. "Teoreticky by měl bruslař nejdříve dopadnout na špičku tedy zoubek, a až poté položit celý nůž na led a vyjet dozadu na vnější hraně.Aby se skok počítal za dotočený, musí se bruslař vejít do radiu 90 stupňů od požadovaného obratu," uvádí Verner.

Otázka, která může napadnout televizního diváka při sledování jízdy krasobruslaře je, zda se při předvádění například trojitého skoku skutečně otočí ve vzduchu třikrát o 360 stupňů. "Každý skok se musí skákat v určité směru, a přestože na něj najíždíme zezadu, tak nemůžeme rozpažit a najednou udělat 360 stupňů, to prostě nejde. Fyzika má nějaké své zákonitosti, které platí i na ledě, bohužel," vysvětluje svěřenec Vlasty Kopřivové. Takže u skoků, které se najíždí zezadu, se jako obrat počítá už i fáze, kde se krasobruslař ještě na ledu natáčí do směru skoku. "V té rychlosti to ale vypadá, že opravdu uděláme tři obraty. Kdybychom to vzali čestně, tak z první 360ky dobrých devadesát stupňů ubereme na ledě při odrazu. Ale to je žádoucí a to je ta správná technika, jak se to má dělat," doplňuje Verner.

Spojovací prvky:

Skoky sice zajímají diváky na krasobruslení nejvíc, jízda se ale skládá i z dalších prvků. Těmi jsou piruety a krokové pasáže. "Jízda musí být poskládaná tak, aby pokryla celé kluziště. Hlavní věcí, která přibyla do krasobruslení, jsou spojovací prvky, na což se dbá, aby jízda nebyla jen skok, přešlapování na druhou stranu stadionu, zase skok a mezi tím nic," upozorňuje rodák z Písku.
Ačkoliv by se někomu mohlo zdát, že si při předvádění spojovacích prvků bruslaři alespoň trochu odpočinou, opak je pravdou. "Člověk jede půl minuty s plným nasazením. Musí jet rychle, převracet se rychle ze směru do směru a dělat těžké obraty," popisuje Verner.





 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama