Všichni milovníci krasobruslení séééém :)

Věda a technika - Uvidíme v budoucnu skoky s šesti otáčkami?

11. února 2009 v 14:06
Uvidíme v budoucnu skoky s šesti otáčkami?

Proč klouzají brusle?

Když zamrznou jezera a člověku se to zalíbí, jde na led. Ale za tím, co považujeme za samozřejmost, vězí množství fyziky: proč vlastně klouzají brusle na ledě? Známá odpověď, protože jejich tlak vytváří teplo, je každopádně značně neuspokojivá. Fyzika kluzu je věda sama pro sebe a komplikovaná k tomu. Na začátku stojí otázka, proč normálně neuklouzneme. Spočívá to ve velkém tření. Když stojíme s bruslemi na jiné hladké podlaze, nedostaneme se dopředu. Mikroskopicky pozorováno jsou povrchy dvou těles, v tomto případě kluzných ploch bruslí a podlahy, drsné. Obě se vzájemně zaklesnou do sebe a brzdí se navzájem. I led je drsný, ale na jeho povrchu se nachází tenoučký vodní film. Důvod: v ledu jsou molekuly vody pevně spojeny v krystalické mřížce. Mazivo: tenoučký vodní film Na povrchu ledu se oproti tomu molekuly vody vůči vzduchu nemají na co vázat. Struktura krystalické mřížky je slabší, a proto vzniká vodní film, který často představuje jen tisícinu milimetru. Na něm mohou bruslaři klouzat jako na mazlavém mýdle, protože tření je nepatrné. Ale nemůže vodní film při extrémním chladu také zamrznout? Touto otázkou se zabývá Volker Winkler z Technické univerzity Ilmenau. Tento vědec zabudoval do chladící komory ledovou desku, kterou zchladil na minus 30 Stupňů. Po ledě nechal klouzat ocelové tyčinky, které fungovaly jako kluzné plochy. Tím zjistil, jak působí tlak a tře í na led. Přitom zjistil, že vodní film při minus 17 stupních skutečně zamrzne, avšak třením a tlakem pod tyčinkami vznikalo teplo, které opět led roztavilo. Skluz je tedy zaručen i při extrémním chladu. Optimální skluz díky správné kluzné ploše Volker Winkler testuje tyčinky z různých materiálů, aby zjistil, který povrch oceli pojede nejlépe po ledě. Poznatky mají sloužit špičkovým sportovcům německého krasobruslení a rychlobruslení. Nakonec je optimální skluz, skok a rotace podstatně závislá na správné kluzné ploše brusle. U krasobruslení jsou kluzné plochy vpředu a vzadu lehce prohnuté. Dutý brus se dvěma jemně vybroušenými hranami umožňuje bruslařům projíždět lépe zatáčkami a zrychlovat. Vědecké základy pro techniku jízdy a skoků zprostředkuje krasobruslařům vědecký sportovní odborník Karin Knoll z Institutu pro užitou tréninkovou vědu v Lipsku. Filmuje sportovce při tréninku a analyzuje s nimi společně, co musí být u skoků a piruet ještě optimalizováno. Nejdůležitější u všech figur je rotační impuls. Pojem z fyziky. Tím je míněna rychlost- švih, se kterým jde krasobruslař do figury. Jestliže se otočí jen jednou kolem vlastní osy, zůstává rotační impuls vždycky stejný. Rychlejší je jen, když paže a vystrčenou nohu přitáhne k tělu. Hmotnost se přesune k ose rotace a tím se zvyšuje úhlová rychlost. To je třeba stále cvičit. V konečném efektu se krasobruslařům podaří nejrychleji otáčky ze všech sportovců: až 2000 stupňů za vteřinu. To je téměř 6 otoček.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama